Názvy španělských způsobů a časů

20.04.2019 • kategorie: gramatika • témata: slovesa, terminologie

"Ve větách tohoto typu se používá minulý čas dokonavý." - "Hm, a to je který? Hablé? Hablaba? ..."

Pokud se na hodinách španělštiny stejně jako já občas ztrácíte v gramatické terminologii, tento přehled by vám mohl pomoci udělat si v ní trochu pořádek.

Vůbec mi zde nejde o to, v jaké situaci se použije který čas, ale jen o jejich české a španělské názvy. Sama mám v této oblasti mezery, protože se hodně učím čtením a poslechem, kdy slyším a vnímám, který čas mluvčí použil, ale nemám potřebu si ho v duchu označovat třeba jako perfecto compuesto. Dále používám souhrny gramatiky, kde mě ale opět víc zajímá konkrétní časování nebo použití. Kámen úrazu se objeví na hodině konverzace při pokusu domluvit se s učitelem. :]

Kdyby aspoň měl každý gramatický čas jeden ustálený název, bylo by to moc prima. Z velké části to tak ale není a možných názvů je víc. Proto jsem se pokusila sesbírat je sem na jedno místo. A aby bylo jasné, o kterém čas je řeč, uvádím v závorkách příslušný tvar slovesa hablar, u určitých tvarů v 1. osobě jednotného čísla.

Neurčité tvary

  • infinitiv - infinitivo

    • jednoduchý - infinitivo simple (hablar)
    • složený - infinitivo compuesto (haber hablado)
  • gerundium - gerundio

    • jednoduché - gerundio simple (hablando)
    • složené - gerundio compuesto (habiendo hablado)
  • příčestí (trpné) - participio (pasivo) (hablado)

Určité tvary

Všechny minulé časy se ve španělštině jmenují pretérito, navzdory tomu, že obvykle se jako préteritum označuje jen minulý čas dokonavý. Protože slovo pretérito nenese žádnou informaci k rozlišení jednotlivých minulých časů, velmi často se (v řeči) z jejich názvů vypouští a mluví se o nich jako o indefinidu, imperfectu apod. Ale pokud někdo naopak řekne jen pretérito, obvykle má na mysli právě čas minulý dokonavý.

Další zajímavá věc je kombinování času a způsobu sloves. Pokud někde čteme, že se v nějaké situaci použije třeba presente, obvykle se tím myslí přitomný čas oznamovacího způsobu. Někdy je potřeba upřesnění: presente de indicativo nebo presente de subjuntivo. V češtině pak přítomný čas oznamovacího nebo spojovacího způsobu (1. varianta). V českých učebnicích ale bývají čas a způsob běžně zkombinované naopak: oznamovací způsob přítomného času, spojovací způsob přítomného času (2. varianta). Nevím, jestli je některá česká verze terminologicky správnější - z laického pohledu mi připadá, že mohou být správně obě, protože čas a způsob jsou dvě nezávislé kategorie. Osobně je pro mě jednodušší používat tu první. Ve výsledku ale jde vždycky jen o to, dostat z podobných konstrukcí dvě jednoduché informace: jaký čas, jaký způsob.

Oznamovací způsob - (modo) indicativo

  • jednoduché časy

    • přítomný - presente (hablo)
    • minulý nedokonavý, imperfektum, souminulý - pretérito imperfecto, copretérito (hablaba)
    • minulý prostý, minulý dokonavý, jednoduché perfektum - pretérito, pretérito indefinido, pretérito perfecto simple (hablé)
    • budoucí - futuro (simple), futuro imperfecto (hablaré)
  • složené časy

    • předpřítomný, složené perfektum - (pretérito) perfecto compuesto, antepresente (he hablado)
    • předminulý - (pretérito) pluscuamperfecto (había hablado)
    • předminulý závislý - pretérito perfecto anterior (hube hablado) dnes se téměř nepoužívá
    • předbudoucí, složený budoucí - futuro compuesto, futuro perfecto, antefuturo (habré hablado)

Podmiňovací způsob - condicional

Ve španělštině se někdy řadí pod oznamovací způsob.

  • jednoduchý - condicional simple (hablaría)
  • složený, minulý - condicional compuesto, condicional perfecto (habría hablado)

Spojovací způsob (konjunktiv, subjunktiv, subjuntiv) - subjuntivo

U konjunktivu existuje i budoucí a předbudoucí čas, ty se ale dnes vyskytují natolik výjimečně (ve starých a právních textech), že je běžné přehledy gramatiky vůbec neuvádějí.

  • jednoduché časy

    • přítomný - presente (hable)
    • minulý, imperfektum - pretérito imperfecto (hablara/hablase)
  • složené časy

    • předpřítomný, perfektum - pretérito perfecto (compuesto) (haya hablado)
    • předminulý - (pretérito) pluscuamperfecto (hubiera hablado/hubiese hablado)

Rozkazovací způsob - imperativo

  • má tvary jen pro 2. osobu (¡habla(d)!)

Saturnin

10.03.2019 • kategorie: knihy • témata: pokročilí, humor, slovesa

Španělský překlad Saturnina byl trochu impulzivní nákup - před pár lety ho spolu s dalšími jazykovými verzemi vydalo nakladatelství Karolinum a proto je dostupný i ve "španělské" sekci běžných knihkupectví, hned vedle překladů Kafky a Kundery. Na rozdíl od Kafky jsem tam Saturnina nemohla jen tak nechat a koupila si ho krátce poté, co jsem vůbec se španělštinou začala. Mělo to být "do zásoby", protože mi bylo jasné, že to nebude po jazykové stránce úplně triviální čtení.

Nakonec jsem neodolala, začala ho číst hned ... a měla ho rozečteného dalších několik měsíců. Ne, že by to byla nuda - to u Saturnina nehrozí, ale čtení mi hlavně ze začátku šlo opravdu ztuha, a to právě pro to, co je pro tuto knihu tak typické - květnaté rozmluvy, košatá souvětí a spousta událostí odehrávajících se jen v něčí fantazii, což z gramatického hlediska věští konjunktiv na každém kroku. A tehdy jsem o něm měla jen velmi mlhavou představu ...

Na druhou stranu je potřeba říct, že tohle všechno je jasné od první stránky. Spíš z legrace mě napadlo, že hned v první kapitole jsou použity snad všechny běžné španělské časy. A jelikož je první kapitola celkem krátká, nakonec jsem si ji prošla a zapsala si každou větu, ve které se objevil nějaký nový čas.

Tady je výsledek, v první kapitole jsem našla tyto časy:

  • přítomný

    Aunque no me gustan todas esas comparaciones y parábolas con las que el doctor Vlach suele tejer sus temperamentales intervenciones, tengo que reconocer que su ejemplo ilustrativo sobre la cafetería, un individuo y una fuente de buñuelos no está nada mal.

  • konjunktiv přítomný (zde rozkaz)

    Imagínense una cafetería elegante un domingo por la mañana.

  • předpřítomný

    Ya han acabado ustedes de desayunar, han leído todos los periódicos, se reclinan cómodamente sobre el mullido asiento y, con aire pensativo, fijan la mirada en la fuente de buñuelos.

  • budoucí

    Si es usted una persona sin imaginación, sin entusiasmo, sin sentido del humor, mirará los buñuelos con gesto ausente, quizá hasta el mediodía, y después se levantará y se irá a comer.

  • minulý prostý

    Dejemos aparte lo del sentido del humor y el entusiasmo, pero eso de que me falta imaginación, sabiendo como sabe que fui capaz de rellenar correctamente el formulario para la declaración de la renta, eso sí que de verdad me sorprende.

  • konjunktiv imperfekta + podmiňovací jednoduchý (podmínka nereálná v přítomnosti)

    Incluso en el supuesto de que realmente perteneciera a este primer grupo, esto me agradaría más que ser miembro del segundo grupo de personas, las cuales, mientras miran las buñuelos, se complacen en imaginar que pasaría si de repente, sin previo aviso, alguien comenzara a bombardear con estos dulces al resto de los clientes de la cafetería.

  • konjunktiv předminulého času + podmiňovací složený (podmínka nereálná v minulosti)

    Si el destino no hubiera cruzado mi camino con el de Saturnino, no habría creído que existiera una tercera clase de personas, una especie de perros verdes.

  • imperfektum

    Por decirlo así, mi vida estaba concentrada, los acontecimientos se sucedían precipitadamente y yo apenas podía seguirlos.

  • předminulý

    Después tuve ocasión de comprobar que había recibido una educación profunda y sistemática.

  • konjunktiv perfekta

    A veces, los inesperados discursos del doctor Vlach hacen que un capítulo que comienza con una disertación sobre criminología termine con una disertación sobre criminología, aunque en él se haya hablado casi continuamente sobre la pesca de la trucha.

Jestli jsem dobře p(r)očítala, výsledek je 12 různých časů. Chybí už jen čas předminulý závislý, předbudoucí a imperativ. Pokud se na to budeme dívat pozitivně, čtení Saturnina je extrémně zábavný způsob, jak si všechny tyhle časy přirozeně osvojit, nebo si na ně přinejmenším zvyknout. Po padesáti stránkách už člověka nějaké to hubiera hecho nerozhodí ...

Čtení samozřejmě také usnadňuje všeobecná známost příběhu a české reálie. Překlad se mi zdá podařený (pokud takovou věc můžu soudit). Přemýšlím jen o tom, jestli by pro cizince, kteří české reálie neznají, neměl být překlad opatřen poznámkami. Například v 8. kapitole se nachází zdánlivě naprosto absurdní rozhovor Saturnina a tety Kateřiny, která jej začne prohlášením, že měla zlý té noci sen. Pravda, asi ani spoustu Čechů netrkne, že je to narážka na Vodníka, ale cizinec je tady podle mě úplně bez šance.

A jaký je tedy závěr, doporučila bych Saturnina jako čtení pro studenty španělštiny?

Rozhodně ano, pokud:

  1. jsou už pokročilí a předchozí výčet ukázek je nevyděsil, ale pobavil
  2. jsou sice ještě začátečníci, ale jsou blázni do španělštiny a do Saturnina

A začátečníkům, kteří nejsou takoví nadšenci, aby se pracně prokousávali relativně složitou četbou, zkrátka stačí nějaký čas vytrvat ve studiu, než se posunou do bodu 1. Con paciencia todo se logra.

JIROTKA, Zdeněk a Eduardo FERNÁNDEZ COUCEIRO. Saturnino. Praha: Karolinum, 2012.


Časová souslednost

03.03.2019 • kategorie: gramatika • témata: souvětí, slovesa, indikativ, konjunktiv

Ve španělštině se podobně jako třeba v angličtině uplatňuje časová souslednost. To znamená, že v nepřímé řeči ("Honza řekl, že ...") i v některých dalšich souvětích je potřeba kouknout se na čas věty hlavní a případně podle něj upravit čas věty vedlejší.

Oznamovací způsob (indikativ)

Nejdřív se podíváme na časovou souslednost v oznamovacím způsobu.

Kdy se nic nemění - přítomnost a budoucnost

Na začátek dobrá zpráva: pokud je věta hlavní v přítomném, předpřítomném nebo budoucím čase, s časem ve vedlejší větě nemusíme hýbat. Zůstává stejný, jako kdyby tato věta stála samostatně.

Jako příklad můžu uvést několik vět, nejdřív samostatně:

Vendió su coche. (Prodal auto.)
Ahora no tiene ningún coche. (Teď nemá žádné auto.)
Comprará un coche nuevo. (Koupí si nové auto.)

A teď v nepřímé řečí, kde je sloveso věty hlavní v přítomném čase ("říká"). Proto se čas ve větě vedlejší, tj. původní výpovědi, nijak nemění:

Dice que vendió su coche. (Říká, že prodal auto.)
Dice que ahora no tiene ningún coche. (Říká, že teď nemá žádné auto.)
Dice que comprará un coche nuevo. (Říká, že si koupí nové auto.)

A kdy ano - minulost a podmiňovací způsob

Pokud je věta hlavní v libovolném minulém čase nebo v podmiňovacím způsobu, je potřeba přiměřeně "posunout" také čas věty vedlejší více do minulosti, aby zůstala zachována původní souvislost mezi oběma větami.

  • minulý čas dokonavý (perfektum) a předpřítomý čas se mění na předminulý

    hablé, he habladohabía hablado

  • přítomný čas se mění na minulý nedokonavý (imperfektum)

    hablohablaba

  • budoucí čas se mění na přítomný čas podmiňovacího způsobu

    hablaréhablaría

Pokud je ve vedlejší větě kterýkoliv z "cílových" časů (předminulý, imperfektum, podmiňovací zp.), zůstávají beze změny.

Příklady:

Dijo que había vendido su coche.
Dijo que no tenía ningún coche.
Dijo que compraría un coche nuevo.

Všimněte si změny časů přesně podle přehledu výše; překlad vedlejší věty do češtiny by ale zůstal stejný (např.: "Řekl, že si koupí nové auto.", ne "že by si koupil nové auto").

Z druhé věty také zmizelo příslovce ahora (teď), protože v minulém čase nedává smysl; dalo by se případně nahradit například slovem entonces (tehdy).

I v této variantě může být někdy zachován ve vedlejší větě přítomný čas, a to tehdy, pokud je jejím obsahem nějaká všeobecná pravda anebo stav, který stále trvá.

Dijo que tiene dos hermanos.

Spojovací způsob (konjunktiv)

Konjunktiv je ve španělštině velmi často používaný slovesný způsob. Časová souslednost se ho týká také a funguje podobně jako v indikativu.

Přítomnost a budoucnost

Pokud je věta hlavní v přítomném nebo budoucím čase, ve větě vedlejší se vcelku očekávatelně nachází:

  • perfektum (předpřítomný čas) konjunktivu, pokud děj proběhl před dějem věty hlavní
  • přítomný čas konjunktivu, pokud jde o děj souběžný nebo následný (budoucí čas konjunktivu se dnes prakticky nepoužívá)

Příklady:

Dudo que haya vendido su coche. (Pochybuji, že prodal auto.)
Dudo que no tenga ningún coche. (Pochybuji, že nemá auto.)
Dudo que compre un coche nuevo. (Pochybuji, že si koupí nové auto.)

Minulost a podmiňovací způsob

Pokud je věta hlavní v některém minulém čase nebo podmiňovacím způsobu, dochází zde prakticky ke stejnému posunu času vedlejší věty do minulosti jako v oznamovacím způsobu:

  • perfektum konjunktivu se mění na čas předminulý

    haya habladohubiera hablado

  • přítomný čas konjunktivu se mění na minulý čas nedokonavý (opět v případě jak souběžnosti, tak následnosti děje věty vedlejší po větě hlavní)

    hablehablara

Poslední příklad s auty:

Dudé que hubiera vendido su coche. (Pochyboval jsem, že prodal auto.)
Dudé que no tuviera ningún coche. (Pochyboval jsem, že nemá auto.)
Dudé que comprara un coche nuevo. (Pochyboval jsem, že si koupí nové auto.)

Konjunktiv a rozkazovací způsob

Konjunktiv se použije také při převodu rozkazu nebo přání do nepřímé řeči, a to v čase přítomném nebo minulém nedokonavém:

Tráeme un vaso de agua, por favor. (Přines mi prosím sklenici vody.)
    Dice que le traiga un vaso de agua. (Říká, ať mu přinese sklenici vody.)
    Dijo que le trajera un vaso de agua. (Řekl, ať mu přinese sklenici vody.)

Předpona des-

27.01.2019 • kategorie: slova • témata: tvorba slov, slovesa

Předpona des- na začátku slova (většinou slovesa nebo nějakého tvaru od slovesa odvozeného) obvykle tomuto slovu dává opačný význam, než který by mělo bez ní. Například sloveso cubrir znamená zakrýt, zatímco descubrir odkrýt, odhalit.

Několik dalších příkladů:

slovo samotné s předponou des-
(des)alentar povzbuzovat odrazovat
(des)aparecer objevit se zmizet
(des)arrollar svinout, stočit rozvinout, vyvíjet se
(des)atar uvázat, spoutat rozvázat, rozpoutat
(des)atascar ucpat, zatarasit uvolnit
(des)ayunar držet půst snídat (doslova: ukončit půst;)
(des)bloquear blokovat, bránit odblokovat, uvolnit
(des)enamorarse zamilovat se "odmilovat" se, ztratit zájem
(des)enredar zamotat, zašmordrchat rozmotat, rozplést
(des)hacer dělat, tvořit vzít zpátky, rozložit, odčinit
(des)tapar přikrýt otevřít, odkrýt
(des)composición složení, skládání, skladba rozklad, rozpad
(des)empleado zaměstnaný, zaměstnanec nezaměstnaný
(des)gana touha, chuť nechuť, nezájem
(des)gracia (mj.) milost, dar, přízeň osudu smůla, nemilost
(des)hora hodina, čas (na něco) nevhodná doba
(des)agradable příjemný, milý nepříjemný
(des)cuidado upravený zanedbaný
(des)peinado učesaný rozcuchaný

Některá uvedená slova jsou už i v základním tvaru složeniny, např. enredar je odvozené od podstatného jména (la) red, síť. Takže tady je posloupnost redenredardesenredar. Napadá mě teď podobně vytvořené slovo desencadenar, které vypadá trochu děsivě, ale stačí pochopit jeho stavbu cadena (řetěz) → encadenardesencadenar a osvětlí se jeho význam uvolnit z řetězů, osvobodit. Desencadena mi corazón :)

U přidání předpony des- se samozřejmě nemusíme zastavit, například: desatascardesatascador, "věc, která uvolňuje ucpávky" neboli instalatérský zvon.

Naopak odtržení předpony nemusí úplně vždycky stačit pro vytvoření existujícího a používaného slova:

  • opačné slovo taky může vyžadovat předponu, např. u dvojice destornillar (odšroubovat) a atornillar (za-/přišroubovat). (Mimochodem: šroubovák je destornillador.)
  • slovo bez předpony existovalo historicky, ale dnes už se nepoužívá, navíc mohlo dojít k posunu významu. Např. desafiar (vzdorovat někomu, vyzývat ho), které vzniklo jako opak dnes už nepoužívaného afiar (dát někomu slovo, zaručit mu bezpečí) nebo descabellado, které sice i dnes může znamenat rozcuchaný (podobně jako despeinado), ale mnohem častěji se používá ve smyslu bláznivý, ztřeštěný (un plan descabellado).