Názvy španělských způsobů a časů

20.04.2019 • kategorie: gramatika

"Ve větách tohoto typu se používá minulý čas dokonavý." - "Hm, a to je který? Hablé? Hablaba? ..."

Pokud se na hodinách španělštiny stejně jako já občas ztrácíte v gramatické terminologii, tento přehled by vám mohl pomoci udělat si v ní trochu pořádek.

Vůbec mi zde nejde o to, v jaké situaci se použije který čas, ale jen o jejich české a španělské názvy. Sama mám v této oblasti mezery, protože se hodně učím čtením a poslechem, kdy slyším a vnímám, který čas mluvčí použil, ale nemám potřebu si ho v duchu označovat třeba jako perfecto compuesto. Dále používám souhrny gramatiky, kde mě ale opět víc zajímá konkrétní časování nebo použití. Kámen úrazu se objeví na hodině konverzace při pokusu domluvit se s učitelem. :]

Kdyby aspoň měl každý gramatický čas jeden ustálený název, bylo by to moc prima. Z velké části to tak ale není a možných názvů je víc. Proto jsem se pokusila sesbírat je sem na jedno místo. A aby bylo jasné, o kterém čas je řeč, uvádím v závorkách příslušný tvar slovesa hablar, u určitých tvarů v 1. osobě jednotného čísla.

Neurčité tvary

  • infinitiv - infinitivo

    • jednoduchý - infinitivo simple (hablar)
    • složený - infinitivo compuesto (haber hablado)
  • gerundium - gerundio

    • jednoduché - gerundio simple (hablando)
    • složené - gerundio compuesto (habiendo hablado)
  • příčestí (trpné) - participio (pasivo) (hablado)

Určité tvary

Všechny minulé časy se ve španělštině jmenují pretérito, navzdory tomu, že obvykle se jako préteritum označuje jen minulý čas dokonavý. Protože slovo pretérito nenese žádnou informaci k rozlišení jednotlivých minulých časů, velmi často se (v řeči) z jejich názvů vypouští a mluví se o nich jako o indefinidu, imperfectu apod. Ale pokud někdo naopak řekne jen pretérito, obvykle má na mysli právě čas minulý dokonavý.

Další zajímavá věc je kombinování času a způsobu sloves. Pokud někde čteme, že se v nějaké situaci použije třeba presente, obvykle se tím myslí přitomný čas oznamovacího způsobu. Někdy je potřeba upřesnění: presente de indicativo nebo presente de subjuntivo. V češtině pak přítomný čas oznamovacího nebo spojovacího způsobu (1. varianta). V českých učebnicích ale bývají čas a způsob běžně zkombinované naopak: oznamovací způsob přítomného času, spojovací způsob přítomného času (2. varianta). Nevím, jestli je některá česká verze terminologicky správnější - z laického pohledu mi připadá, že mohou být správně obě, protože čas a způsob jsou dvě nezávislé kategorie. Osobně je pro mě jednodušší používat tu první. Ve výsledku ale jde vždycky jen o to, dostat z podobných konstrukcí dvě jednoduché informace: jaký čas, jaký způsob.

Oznamovací způsob - (modo) indicativo

  • jednoduché časy

    • přítomný - presente (hablo)
    • minulý nedokonavý, imperfektum, souminulý - pretérito imperfecto, copretérito (hablaba)
    • minulý prostý, minulý dokonavý, jednoduché perfektum - pretérito, pretérito indefinido, pretérito perfecto simple (hablé)
    • budoucí - futuro (simple), futuro imperfecto (hablaré)
  • složené časy

    • předpřítomný, složené perfektum - (pretérito) perfecto compuesto, antepresente (he hablado)
    • předminulý - (pretérito) pluscuamperfecto (había hablado)
    • předminulý závislý - pretérito perfecto anterior (hube hablado) dnes se téměř nepoužívá
    • předbudoucí, složený budoucí - futuro compuesto, futuro perfecto, antefuturo (habré hablado)

Podmiňovací způsob - condicional

Ve španělštině se někdy řadí pod oznamovací způsob.

  • jednoduchý - condicional simple (hablaría)
  • složený, minulý - condicional compuesto, condicional perfecto (habría hablado)

Spojovací způsob (konjunktiv, subjunktiv, subjuntiv) - subjuntivo

U konjunktivu existuje i budoucí a předbudoucí čas, ty se ale dnes vyskytují natolik výjimečně (ve starých a právních textech), že je běžné přehledy gramatiky vůbec neuvádějí.

  • jednoduché časy

    • přítomný - presente (hable)
    • minulý, imperfektum - pretérito imperfecto (hablara/hablase)
  • složené časy

    • předpřítomný, perfektum - pretérito perfecto (compuesto) (haya hablado)
    • předminulý - (pretérito) pluscuamperfecto (hubiera hablado/hubiese hablado)

Rozkazovací způsob - imperativo

  • má tvary jen pro 2. osobu (¡habla(d)!)